Vichr vichřil, bouře bouřila
Autobus větrem kličkoval téměř prázdnou dálnicí, rozrážel lesknoucí se projektily vody, nikdo z těch pár cestujících se ven netěšil, až na jednoho, blázna. Vystoupil na opuštěnou zastávku, urovnal si hrající sluchátka v uších, zesílil zvuky melodické Metallicy a vydal se domů. Lidé kolem utíkali, schovávali se pod přístřešky, schovávali se do portálů vysokých šedých domů, auta se brodila zakalenými od okolních výloh se blyštícími kalužemi. Mám rád, když duje silný vítr, vítr do kterého se lze opřít a na zlomek sekundy mu důvěřovat, roztáhnout ruce, zvětšit co nejvíce odpor, bojovat – hrát si s tou ohromnou silou. Miluji vysoké české skály, skotské útesy, norské fjordy – člověk přichází do kontaktu se silným větrem, který nelze spatřit, ale který svou hrubou silou jasně dává najevo, že tu je.
Dusící řetězový déšť doprovázený vichrem je vůbec něco – síly se násobí, lidé radši nevycházejí, ale vychází jeden blázen, který jakýmsi zvláštním způsobem nasává energii z nebes, možná jen z ostatních lidí, kteří v tomto počasí svou energii upouštějí.
Díky vám, lidé, počasí – blaženě se mohu smát s vědomí doplněné životní energie!
Lidi nemůžou lítat, protože se bojej, že spadnou..
Prýliš Dlouhey Víkent- Prago Union
Dodatek: Již jsem při procházkách lijákem utopil dva mobily, tak bacha na ně..
z kategorie Jen tak pro sebe, přidej na Linkuj.cz, publikováno 12.01.2007 02:51

RSS blogu
Seznam.cz RSS čtečka
Google.com RSS čtečka
Komentáře k článku (0×)